jsou vyjádřeny ve stavovém diagramu vlhkého vzduchu - H-x diagramu, Molierově diagramu.
Příklad adiabatického chlazení
Z Molierova diagramu je možno zjistit:[
- hodnoty vzduchu po adiabatickém ochlazení
- množství spotřebované, odpařené vody.
1. Vstupní vzduch - venku: 32°C / 40% r.H.
2. Výstupní vzduch:
Již víme, že adiabaticky znamená bez změny obsažené energie a nový stav musí ležet na izoentalpické linii (= konstantní energie), a protože jde o chlazení, tak nový stav se nachází ve směru nižších teplot.
Jak daleko je možno se dostat? Až max. do 100% relativni vlhkosti.
Například jednotka CoolStream S, údaj z technického listu: stupeň navlhčení 90% (max. 95%)
Stupeň navlhčení 90% a vzdálenost mezi hodnotou vstupního vzduchu a 100% relativní vlhkostí po izoentalpické linii rozdělíme v poměru 1 : 9.
Zde je možno odečíst hodnoty výstupního vzduchu a teplotu přiváděného vzduchu: 22,6°C, rel. vlhkost: 91%
3. Výpočet spotřeby vody: Δx = 14,9 - 11,1 = 3,8 g/kg
Měrná hustota vzduchu: ρv = 1,2 kg/m3
Průtok vzduchu: V = 10.000 m3/h
Spotřeba vody: Vv = Δx . ρv . V = 3,8 x 1,2 x 10 000 = spotřeba vody je Vv = 45 l/h
při výpočtových vnějších podmínkách a průtoku vzduchu 10.000 m3/h.
Praktický výsledek adiabatického větrání a chlazení v pracovním prostoru je dán mnoha parametry, jako například vnitřní a vnější tepelnou zátěží, rozměry a tvarem budovy, typem distribuce, použitým počtem a rozmístěním adiabatických klimatizačních jednotek CoolStream S.
V Molierově diagramu je znázorněn celý průběh klimatizace pracovního prostoru adiabatickým chlazením. Venkovní vzduch o vstupních hodnotách (1) je v klimatizační jednotce CoolStream S ochlazen na hodnoty přiváděného vzduchu (2). Po distribuci je tento vzduch smíchán s vnitřním teplejším vzduchem a ohřán kontaktem se zdroji tepla na rovnovážné hodnoty vzduchu v pracovním prostoru (3). Vnitřní vzduch se postupně ohřívá, stoupá ke stropu haly a je v pracovním prostoru průběžně nahrazován čerstvým přiváděným chladným vzduchem.
Z podstropního prostoru je pak odváděn ohřátý vzduch (4).